Každá, i sebemenší stavba se nachází ve specifické prostorové situaci, a specifickou situaci skrze svou fyzickou existenci vytváří. Příležitostí k čisté tvorbě těchto situací je ale čím dál méně - svět, ve kterém žijeme je kapacitně přeplněný, a systematicky přeregulovaný. To je sice znakem vysokého stupně civilizace, ale zároveň se tím možnosti pozitivně utvářet větší celky limitně blíží nule.
V kontextu tvorby větších celků, běžně primárně zaměřených na efektivitu a výtěžnost, hledá/nachází TheBüro ve skulinách vždy prostor pro věřejný prostor, kvalitní využití a maximální estetiku.
"Prosím vás, kdo by chtěl žít ve městě, kde jedinou kulturní vymožeností je to, že můžete na červenou odbočit doprava?"
Woody Allen
Krajina. Přirozené životní prostředí rostlin a jiných než lidských živočichů je hodnota sama o sobě, a možnosti nekolizního až synergického propojení jsou výzvou jak v místním, tak globálním kontextu.
TheBüro spolupracuje s krajinářskými architekty tam, kde je tématem prolínání přírodního a umělého životního prostředí v celku zapojením vegetace mezi stavby, i v detailech umožňujících položivelné prorůstání zelení.
infra
struktury
Infrastruktura nebývá vnímána jako cíl, jen prostředek. V moderním světě však obklopuje život člověka a prolíná se s ním stále čím dál větší měrou, stává se životním prostředím. Spolupráce na utváření a způsobu provedení těch částí infrastruktury, které mají potenciál se stát architekturou, jsou komplikované - tvůrčí prostor je na styku třecích ploch mezi různými technickými obory a politickou a úřední správou. Zásadní je společné porozumění veř. zájmu a ochota hledat řešení pro život.
Mosty jsou fascinující stavby. Relativně malá volnost v možnostech jejich formálního pojetí je dána jasným účelem - lineární dvourozměrná hmota spojuje bod A s bodem B, a velkými rozpony překračuje krajinu.
Překonávat nebo dokonce odporovat gravitaci je zde hlavní téma, víc než v případě ostatních architektonických konstrukcí, jejichž účelem je utváření prostorů a míst.
Mosty jsou vždy výzvou - zásadní je strategie tvaru a hmoty nejen kvůli spotřebě materiálu, ale také pro efektivitu zatížení vlastní vahou. S tím pak přímo souvisí také estetika mostů, do které se krom potřeby jasně vyjádřit konstrukci promítá právě ona snaha o odpoutání se od pozemské tíže:
Není-li důvod pro jinou design strategii, pak platí, že čím lehčí, tím lepší.
konstrukce
Konstrukce, jsou-li pečlivě navrženy mj. s ohledem na potřebný prostor, účel a ekonomii stavby, mohou být velmi inspirativní a vzrušující.
Úhlavním problémem stavebních konstrukcí je působení gravitace. Její překonávání je nejen věcí praktickou, ale také formální - bude stavba jen rezignovaně sedět na zemi?, nebo se v jejím vzezření projeví nosné konstrukce a tím i síly, kterými proti gravitaci působí?
Digitální nástroje rozšiřují paletu možností a paletu úvah. Stavby mohou reagovat v každém styčníku individuálně, geometrie není nutně rigidní. Mezi formální a neformální strukturou lze najít celou škálu výrazů. Klíčem k optimální poloze může být script. Materiál, konstrukce, koncept, světlo, výhledy, výměry… Prostor parametrů otevírá překvapivou paletu hypotéz - rozšířený meziprostor jedniček a nul. V něm se neztratíme - postupně posouváme TheBüro od schematického k poučenému návrhu.
ikony věže
„Přinuť je, aby společně budovali věž, a uděláš z nich bratry. Chceš-li však, aby se nenáviděli, předhoď jim zrno.“
Antoine de Saint-Exupéry
Věž je kulturní fenomén. Koření architektury. Po staletí lidské civilizace byla praktickým objektem i symbolickým úkazem.
Utilitární funkce jako obrana sídla a zdroj informací o dění však dnes již pozbyla smyslu. Zůstává ale kulturní a symbolická rovina. V kontextu převážně zastavěné kulturní krajiny zásadně související s orientací.
Nejde přitom jen o orientaci v praktickém slova smyslu, ale i v tom přeneseném - ikonické objekty a panoramata vytvářejí obrazy, skrze které určují identitu míst. A s tím i spoluvytvářejí identitu těch, kteří tato místa obývají a navštěvují, nás.
TheBüro považuje tyto obrazy za ustálené jen částečně. Svět lze kreativně a citlivě dotvářet.
SML je koncept vnímání architektury jako součásti světa kolem nás, ve třech kategoriích volně souvisejících s měřítkem. SML jsou vrstvy, které se navzájem prolínají a doplňují. Vlastnosti související s jedním měřítkem lze nacházet i v ostatních - vnímání dominanty (L) úzce souvisí např. i s materiálem (S), z nějž je stavba provedena. Ve výsledku se kvalita zacházení se SML kriticky podílí na kvalitě vlastního životního prostředí.
Bytový soubor Terchovská, Bratislava
Bratislava odstartovala realizaci nájemních bytů stavěných ve své režii. Prvním větším projektem má být bytový soubor Terchovská, trojúhelníková zástavba v těsném sousedství autostrády Galvaniho s kapacitou 82 obytných jednotek. Podélná hmota s pavlačovým přístupem k bytům odděluje strukturu izolovaných obytných kostek od rušného okolí. Koncept moduluje měřítko od velkého k malému a mezi hmotami vytváří jemnou síť poloveřejných prostor, dotvořených kvalitní zahradní úpravou. Pojetí domovních komunikací, pavlačí a vybavení parteru nabízí rozmanitá místa k setkání v kontrastu s jednoduše až lapidárně řešenými byty.Bratislava odstartovala realizaci nájemních bytů stavěných ve své režii. Prvním větším projektem má být bytový soubor Terchovská, trojúhelníková zástavba v těsném sousedství autostrády
Bratislava odstartovala realizaci nájemních bytů stavěných ve své režii. Prvním větším projektem má být bytový soubor Terchovská, trojúhelníková zástavba v těsném sousedství autostrády Galvaniho s kapacitou 82 obytných jednotek. Podélná hmota s pavlačovým přístupem k bytům odděluje strukturu izolovaných obytných kostek od rušného okolí. Koncept moduluje měřítko od velkého k malému a mezi hmotami vytváří jemnou síť poloveřejných prostor, dotvořených kvalitní zahradní úpravou. Pojetí domovních komunikací, pavlačí a vybavení parteru nabízí rozmanitá místa k setkání v kontrastu s jednoduše až lapidárně řešenými byty.
Bratislava odstartovala realizaci nájemních bytů stavěných ve své režii. Prvním větším projektem má být bytový soubor Terchovská, trojúhelníková zástavba v těsném sousedství autostrády Galvaniho s kapacitou 82 obytných jednotek. Podélná hmota s pavlačovým přístupem k bytům odděluje strukturu izolovaných obytných kostek od rušného okolí. Koncept moduluje měřítko od velkého k malému a mezi hmotami vytváří jemnou síť poloveřejných prostor, dotvořených kvalitní zahradní úpravou. Pojetí domovních komunikací, pavlačí a vybavení parteru nabízí rozmanitá místa k setkání v kontrastu s jednoduše až lapidárně řešenými byty.Bratislava odstartovala realizaci nájemních bytů stavěných ve své režii.
Tým: Jan Vrbka, Roman Strnad, Jiří Jurenka, Denisa Boháčová, Petr Suchánek.